Rozetmění (Jay Kristoff, Nikdynoc #3)

Postavy, které známe z minula:

Mia Corverová

Tric – Bezohník, vstal z mrtvých

Ashlinn Järnheimová

Pan Laskavý

Zatmění

Jonnen – také Temný

Julius Scaeva – Miin a Jonnenův otec, také Temný

Drusilla, Solis, Pavoukobijka, Aalea, Myšák

Mečopěvka, Bryn, Řezník, Vlnotvůrce

Aelius – Clein syn

Adonai, Marielle, Mercurio, Naev

 

Nové postavy:

Cleo – Temná, která kdysi pozřela spoustu Temných, aby mohla oživit Anaise a nastolit tak rovnováhu světla a tmy

Mrak Corleone – kapitán Krvavé děvečky, který pomůže Mie za to, že zabila Duoma, který kdysi ublížil jeho bratrovi

Velký Jon – první důstojník na Krvavé děvečce

Šepot – stínový had, cestující Juliuse Scaevy

 

Hned na začátku Miu čeká mnoho nových zjištění: Nejen, že je Scaeva Jonnenův otec, on je i jejím otcem. Tric překonal smrt, aby se mohl vrátit a pomáhat Mie, stal se z něj Bezohník. A Rudá církev podléhá Scaevovi více, než si Mia myslela. A aby toho nebylo málo, Mercuria unesl Solis a drží ho jako rukojmí, aby přilákal Miu. A funguje to: Mia skutečně má v plánu ho zachránit, a když už bude v Ashkahu, tak také najít Korunu Měsíce a oživit tak Anaise, syna Niah a Aa. Aby se však dostala do Ashkahu v co nejkratším čase, nalodí se k Mraku Corleonovi a jeho bandě. Bohyně se však proti ní spikly a hrozivou bouří se snaží jí v jejím snažení zabránit, proto se Mia musí do Amai vydat po souši a až pak se znovu nalodit. Po cestě jsou však napadeni několika Čepelemi a Bryn s Vlnotvůrcem zemřou. Po tomto incidentu Mia zapudí Pana Laskavého, kterého viní z toho, že se k ní bývalí gladiatii vůbec přidali. Ve městě se však připletou do pirátských sporů, a tak, aby je Mia rychle vyřešila, zavraždí Krále ničemů a zaujme jeho místo. Odtamtud se vydá do Ashkahu jinou lodí než ostatní, aby je nevystavovala další bouři, doprovází ji jen Tric, který jí vyzná lásku. Jejich loď však ztroskotá a Mia je zachrání pomocí stínů. V přístavní krčmě se setkají s Naev, s níž upředou plán, jak proniknout do Tiché hory. Je to ovšem komplikované, protože Aelius v knihovně našel kroniky Nikdynoci vyprávějící Miin příběh, a tak Paní Čepelí ví, co chce Mia udělat. Naštěstí Aelius tuto část napsal sám a špatně, takže Drusillina příprava není úspěšná. Mia s ostatními zabije téměř všechny představené, jen Pavoukobijka unikne společně se Scaevou, který si odvede i Jonnena a Marielle jako rukojmí. Střet s Čepelemi nepřežijí Naev, Řezník a Zatmění… a Ashlinn. Tric, který nechce být pátým kolem u vozu, zemře podruhé. Aby Mia porazila Scaevu a vysvobodila Jonnena, musí se vydat ke Koruně Měsíce, i když ví, že při tom zemře. Nejprve však musí porazit Cleo, šílenou Temnou, která pozřela mnoho jiných Temných a je tedy mnohem silnější. Mie se to však s pomocí Pana Laskavého, který se k ní vrátí, podaří, a tak se vydá do Božího hrobu skoncovat se Scaevou. Při epické bitvě, která potopí Boží hrob a vrátí život Anaisovi, Měsíci, Mia Scaevu porazí, ale sama zemře. A přitom Ashlinn se zrovna vrátí ze smrti, aby mohla být s ní. Mercurio, Jonnen, Mečopěvka, Sidonius, Adonai a Marielle se vrátí do Tiché hory, kde obnoví Rudou církev s jejím původním záměrem. Ashlinn se vydá do domu u jezera, kde přemítá, jak strávit věčnost bez Mii. Nakonec to ale nebude nutné – i Mia totiž překoná smrt, aby mohla věčnost strávit s ní.

Boží hrob (Jay Kristoff, Nikdynoc #2)

 Postavy, které známe z minula:

Mia, pan Laskavý, Zatmění, Solis, Mercurio, Ashlinn, kardinál Duomo, konzul Scaeva, Jessamine, Drusilla, Pavoukobijka, Aalea, Myšák, Adonai, Marielle, Aelius, Tric

Nové postavy:

Leona – domina Remusova kolegia, vdova po justikovi, krásná, stojí proti svému otci Leonidesovi

Furian – Neporažený Remusova kolegia, skvělý gladiatii, Temný, který si to odmítá přiznat, milenec dony Leony, zabit Miou při venatus magni

Sidonius, Mečoplavka, Bryn, Byern, Vlnotvůrce, Řezník, Felix, Albanus, Matteo – gladiatii Remusova kolegia

 

Mia je už rok Čepelí ve službách Rudé církve a má za sebou několik zakázek. Ta poslední ji zavede zpět do Božího hrobu, kde se novým biskupem Rudé církve stal Miin bývalý mentor Mercurio. Během akce, při níž má Mia zabít jednu z božihrobských braavi a ukrást vzácnou mapu, opět narazí na Ashlinn, která měla na svědomí vpád Luminatii do Rudé církve. Ta Mie prozradí, že za její poslední zakázkou stojí konzul Scaeva, který si najímá Rudou církev. To Miu vytočí, obzvlášť, když si ověří, že je to vážně pravda. A pravidlo Rudé církve velí, že nesmí zabít někoho, kdo si církev najal. Jestliže se chce pomstít, musí Mia najít jiný způsob, jak Scaevu a Duoma zabít. S pomocí Ashlinn a Mercuria se jí podaří jeden vymyslet: stane se vítězkou venatus magni, her gladiatii (což jsou vlastně otroci-bojovníci), při nichž vítězi požehnají konzul a kardinál osobně. Mia se tedy nechá prodat do kolegia dony Leony, kde absolvuje tvrdý výcvik s ostatními gladiatii a pomalu si buduje reputaci, aby si získala místo na magni. Během těchto her se jí podaří osvobodit své ostatní přátele gladiatii z otroctví, zvítězí v hrách, zabije konzula a kardinála a uteče spolu se svým bratrem Jonnenem, který neumřel, jak si Mia myslela, ale vychovával ho Scaeva, jelikož on je jeho pravým otcem. A to není jediný zvrat. Scaeva totiž ve skutečnosti mrtvý není, Rudá církev odhalila Miin plán, zajala Mercuria a ochránila Scaevu. Málem dostali i Ashlinn, tu však zachránil Tric, jehož bohyně Niah seslala na zem jako nemrtvého démona.  

Nikdynoc (Jay Kristoff)

POSTAVY:

Mia Corverová – Temná, jíž vyvraždili rodinu, a tak se uchází o místo v Rudé církvi, elitní zabijácké jednotce, aby je mohla pomstít

Pan Laskavý – Miin „cestující,“ stínový kocour, který pije Miin strach a provází ji (téměř) na každém kroku

Tric – Dweymerijec, jehož Mia potkává na cestě do církve, to nejbližší jejímu příteli a občasně milenci

Ashlinn – další z Miiných přátel a akolytů Rudé církve, nakonec církev spolu se svým bratrem Osrikem zradí, aby pomstili svého otce, který byl při práci pro církev zmrzačen

Carlotta – další akolytka, velmi šikovná v práci s jedy

Jessamine – akolytka, šikovná v boji, nesnáší Miu, jelikož viní jejího otce ze smrti toho svého

Diamo, Pšt, Vodoved – další akolyté

Lord Cassius – Pán čepelí, Temný

Zatmění – „cestující“ lorda Cassia, po jeho smrti se stane druhou Miinou cestující

Matka Drusilla – vede trénink akolytů a de facto i celou církev v nepřítomnosti Pána čepelí

Aalea – shahiidka masek, učí akolyty umění svádění a převleků

Pavoukobijka – shahiidka pravdy, učí akolyty zabíjení pomocí jedů

Myšák – shahiid kapes, učí akolyty umění nenápadnosti, tichého pohybu a kapsářství

Solis – shahiid písní, učí akolyty boji se zbraněmi, nesnáší Miu

Mercurio – Miin mentor a učitel předtím, než se vydala do Rudé církve

Naev – Ruka, služebná v církvi, zohavená Mariellou, Miina spojenkyně

Marielle – tkadlena, umí pracovat s lidským masem, léčí či naopak způsobuje zranění jen svou vůlí

Adonai – mluvčí, Mariellin bratr, ovládá krev, s jejíž pomocí dokáže přemístit členy církve na velké vzdálenosti

Aelius – knihovník Rudé církve

Konzul Julius Scaeva, kardinál Duomo, justikus Remus – ti, kteří mohou za smrt Miiny rodiny a jejichž smrtí ji chce pomstít

Darius Corvere – Miin otec

Alinne Corverová – Miina matka

Jonnen – Miin mladší bratr

Mie Corverové bylo teprve deset let, když byl její otec prohlášen za zrádce republiky a pověšen. Její matku a bratra pak zavřeli do kobky Kamene mudrců, kde oba zemřeli. Mia se protloukala městem Boží hrob, až se dostala do učení Mercuria, starožitníka, který hledá nové učně pro Rudou církev, elitní jednotku vrahů sloužící Paní požehnané noci Niah. Mia se vydá ji hledat, cestou potká Tricka, s nímž se spřátelí. V církvi společně s dalšími akolyty absolvují tvrdý výcvik, na jehož konci se pouze čtyři z nich stanou Čepelemi, právoplatnými vrahy, a ze zbytku budou Ruce, které Čepelím slouží a pomáhají. Mia má velikou motivaci dostat se mezi nejlepší čtveřici, ale není jediná. Mnoho akolytů výcvik nepřežije, i tak je konkurence veliká. Mia to však dokáže a vítězstvím v lekcích pravdy (tj. jedů) má šanci stát se Čepelí. Neprojde však poslední zkouškou – odmítne zabít nevinného chlapce, a tak je za neposlechnutí příkazu poslána zpět k Mercuriovi, kde se má rozhodnout, co bude dělat dál. Jakmile je Mia pryč, Ashlinn, jedna z akolytek, přivede do Rudé církve itreyské centuriony, uctívače boha světla Aa, aby Rudou církev v pomstě za svého otce zničila. Mia se včas dovtípí a do Rudé církve se vrátí, zabije justikuse Remuse, zachrání shahiidy a matku Drusillu, ovšem Pána Čepelí se jí zachránit nepodaří. S ním umírá i její naděje na získání odpovědí na to, co obnáší být Temný – Mia ví jenom to, že se dokáže přemisťovat pomocí stínů a že má ve svém stínu Pana Laskavého, který pije její strach. S posledním výdechem lord Cassius Miu pomazal svou krví, a tím ji jmenoval Čepelí. Miina šance na pomstu tak opět nabrala své obrysy.

 

Knižní tip: Must read pro fanoušky Stmívání!

 Konečně jsme se dočkali: Před pár dny u nás vyšlo Půlnoční slunce od Stephenie Meyerové! 

Jedná se vlastně o první díl původní tetralogie z pohledu upíra Edwarda. Díky tomu se dostaneme do míst a do situací, s nimiž nás Bellino vyprávění seznámit nemohlo. Zajímalo vás, jak co Edward dělal poté, co poprvé ucítil Bellinu vůni? Zajímalo vás, jak probíhal hon na Jamese? Nebo jak Bellu zachraňoval v Phoenixu? Tak pak sáhněte pro tuhle knihu! 

Recenze různých bloggerů či komentáře na knižních fórech vás možná trochu odradí. Dočtete se tam hodně kritiky na český překlad, který je, uznávám, docela tragický. Vypadá to, jako by nakladatelství upřednostnilo rychlost před kvalitou. Pominu-li fakt, že původní překladatelku Markétu Demlovou nahradila Lucie Teplá, která přeložila konverzace odehrávající se i ve Stmívání jinak než Demlová, je tady ještě řada překlepů, chyb a dokonce i úplně vynechaných slov, což při čtení vadí někdy méně, ale někdy taky opravdu hodně. Nechci za to ale v žádném případě vinit pouze překladatelku, takové mouchy mají vychytat redaktoři (případně korektoři), v tomhle případě Lucie Kučová. 

Jak říkám, rychlost převážila nad kvalitou. 

A přitom věřím, že spousta fanoušků Stmívání, mezi něž se sama hrdě hlásím, by si klidně ještě měsíc dva počkala, pokud by to znamenalo, že se nám pak do rukou dostane po všech stránkách perfektní kniha. 

Já se však rozhodla nehodnotit knihu po technické stránce, ale po té obsahové. 

V tomhle směru bych ráda vychválila Meyerovou až do nebes. Sice to trvalo patnáct let, než jsme se této knihy dočkali, ale stálo to za to, protože Stephenie se za tu dobu jako autorka hodně vyvinula. Bella jakožto hlavní hrdinka ve Stmívání byla hrozně plochá, v podstatě takový neutrální snímač situace, s minimem emocí a myšlenkových pochodů. To se u Edwarda změnilo. Možná i proto získala kniha na objemu, pokud jde o počet stránek. Edward situace hodně analyzuje a promýšlí, bojuje vnitřní souboje, které nám autorka beze zbytku zprostředkovává, což sice někomu může po čase připadat únavné, ale mně se líbilo sledovat ten posun, kdy překonal své zvířecí pudy a skutečně nechal zvítězit ducha nad hmotou. 

V určitých ohledech mi tato kniha pomohla osvětlit i dění v Novém měsíci. Nechápala jsem, proč Bellu najednou opustil de facto po jediném incidentu, protože to vypadalo, že přes situaci s Jamesem se už přenesl. Ale ne. Přemýšlela jsem, jak ho tak najednou napadlo nechat se zabít Volturiovými - a ono to vlastně nebylo najednou, ale přemýšlel o tom déle. Možná toho najdete více, pak budu ráda, pokud mi své objevy napíšete. 

Sečteno a podtrženo, neváhejte a skočte po téhle knize. A jestli se znovu zabouchnete do Edwarda, pamatujte, že je můj! ;) 

Rozvratník (Sebastien de Castell, Divotvůrce #6)

Postavy, které známe z minula:

Kellen

Ferius Parfax

Reichis

Shalla

Ke’heops

Nephenie

Ishak

Ginevra 

Nové postavy:

Toriana Libri - nová velitelka daromanských šerifů, oddaná královně, velmi bojovná

Shujan – berabesqský „bůh“

Keliesh – berabesqský vůdce vojenské jednotky, příznivce boha-kajícníka 

 

V Berabesqu se zrodil bůh, který má sjednotit všechny náboženské skupiny tamních občanů. Pro ostatní obyvatele kontinentu to však může znamenat vznik obrovské armády, která by si dokázala podrobit veškerá území. Jan’tepové, Daromané a lidé ze Sedmi písků se chtějí spojit, aby této armádě dokázali čelit. I tak je ale nezbytné boha zabít a tím náboženské partaje opět rozdělit, protože hrozba je příliš velká a válka by měla neblahý dopad na obě strany. Všichni spojenci se shodnou na tom, že tím, kdo má boha zabít, by měl být Kellen. Vydá se tedy s Reichisem a Ferius, která mezitím dorazila k daromanskému dvoru, do Berabesqu. Tam však zjišťuje, že celá záležitost s bohem je podvod, a chlapec, který byl pro tuto roli vybrán, je vlastně jen obětním beránkem intrik mocných církevních hodnostářů… a Ke’heopse. To Kellena konečně přinutí k poslednímu souboji se svým otcem, souboji na život a na smrt. Zdá se to bezvýchodné – Kellen nemá proti lordu mágovi a mágovi vladaři vlastně žádnou šanci. V tom však zároveň spočívá Kellenův poslední trik: Nechal se přivést na pokraj smrti, což přimělo Shallu, aby pro záchranu svého bratra zabila svého otce. Stala se tak z ní mágyně vladařka, která s daromanskou královnou a berabesqským bohem, předtím, než zemřel, podepsala mírovou dohodu. Vše se zdálo mít šťastný konec. Jen Kellen jako by se toho svého nemohl dočkat; na jednu stranu chtěl mít své pevné místo na světě, a ne, že by měl o nabídky nouzi, na druhou stranu chtěl být s Nephenií, která se však rozhodla plout za moře. Nakonec se volba ukázala být snadnou. Podařilo se mu však Nephenii dostihnout a zažít vlastní šťastný konec? Inu, ani autor sám to neví a ponechává to představivosti čtenáře, přestože navrhuje jeden scénář, jak se mohly cesty Kellena a Nephenie a jejich zvířecích společníků opět protnout.

Královnovrah (Sebastien de Castell, Divotvůrce #5)

 Postavy, které známe z minula:

Kellen

Reichis

Shalla

 

Nové postavy:

Královna Ginevra – jedenáctiletá panovnice daromanského lidu

Arex – královnin komoří

Hraběnka Mariadna – královnina sestřenice bojující o osvobození své komorné

Tasie – Mariadnina komorná, která se vlivem křivých nařčení a politických machinací ocitla ve vězení, odsouzená k smrti za velezradu

Colfax – vůdce daromanských šerifů

Sophistuts – spoutávač, který dovede ovládat černé stíny

Martius – královnin bratranec, na pohled milý pán stranící se mocenských intrik, ve skutečnosti stojí za královským převratem

Leonidas – chvástavý velitel vojáků na severu

 

Putování za lékem na černý stín zavedlo Kellena a Reichise do Darome, kde je však Kellen v důsledku neznalosti místní kultury odsouzen za velezradu. Královna Ginevra z něj však místo odsouzení k smrti udělá svého rádce a spojence, jelikož je zde mnoho lidí, kteří usilují o její postavení či o moc nad ní. Pošle Kellena na severní panství své sestřenky Mariadny, která u ní oroduje za svobodu pro svou komornou Tasii. Ta jako by ale o osvobození ani nestála. Kellen se z ní snaží dostat, jaká je její role v mocenských hrách, ale Tasie odolává. Až po vlastní smrti mu pomocí karet odhalí, co ví, a to pomůže Kellenovi zastavit převrat, který chystá Martius proti královně Ginevře. Nelíbí se mu ani její mládí, ani to, že udržuje mírové dohody, protože Darome je přece zemí dobyvatelů. Není ovšem jediný, koho bude muset Kellen při záchraně panovnice porazit, protože politické hry nikdy nemají jen dvě strany. Jeho dalším nepřítelem se stane například vůdce šerifů Colfex, který pomocí Sophista dokáže ovládat Kellena skrze jeho černý stín. To našeho hrdinu samozřejmě vyděsí a o to usilovněji chce dále pátrat po léku na černý stín. Královna mu nabídne, že zůstane-li u jejího dvora, budou moci po léku pátrat spolu. I ona je totiž stižena černým stínem, což by mohlo její vládnoucí postavení opět ohrozit, až se o tom dozví ostatní šlechtici či nepřátelé z jiných zemí.